Korutany - Přípravy a první den v ráji

Příprava před odjezdem

Letos jsme se rozhodli vyměnit přechod hor za trochu jiný typ dovolené. Aktivní jsme zůstali, jak je naším dobrým zvykem, ale zvolili jsme ubytování v penzion a každý den podnikali výlety po okolí. Štěpánka už je dost velká, občas ujde opravdu hodně, ale jsou dny, kdy se jí prostě nechce. Zhodnotili jsme, že horské přechody nám neutečou a že letos raději zvolíme styl, který bude přívětivý pro nás všechny – hlavně pak pro naši psychickou zdraví. 

Rakousko bylo opět naše jasná volba. Ale kam přesně? S výběrem lokality mi hodně pomohl blog aktivní rodinky https://kacabipohorky.cz/, kde najdete spoustu praktických tipů pro výlety s dětmi. Kromě toho jsem čerpala informace i z oficiálního webu https://www.korutany.com/ a nemůžu zapomenout ani na ChatGPT ( myslím, že jsem mistryně v jeho používání na ty nejbizarnější dotazy 😄).

Jedna věc, kterou opravdu doporučuji, je Kärnten Card – Korutanská karta. Obsahuje vstupy zdarma nebo se slevou na víc než 100 atrakcí – lanovky, soutěsky, lodní plavby, tematické stezky, zoologické zahrady, koupaliště… Nám se vrátila její cena hned několikanásobně.

Penzion jsme si našli ve vesničku Döbriach, která leží přímo u jezera Millstätter See. Penzion nebyl nijak extra moderně vybavený, ale na přespání a uvaření obědu byl úplně dostačující.  

První den - Úterý

Ráno jsme se probudili poměrně brzy, něco kolem šesté hodiny. Dali jsme se dohromady a zajeli do obchodu pro snídani a nakoupit alespoň nějaké základní suroviny. Zároveň jsme se rovnou zastavili v místním infocentru, kde jsme si koupili Kärnten Card.

Štěpánka v obchodě dostala od nějakého milého pána prodavače plyšového medvídka Haribo. Docela trefný dáreček, vzhledem k tomu, že gumoví medvídci se stali nedílnou součástí všech našich výšlapů. Náš pracovní název pro ně je Urychlovač částic.

Pak jsme se vrátili zpět na penzion, nachystali snídani a sbalili se na první výlet. U snídaně jsme nahlédli do mého excelu se seznamem výletů (miluju Excel a tabulky mám opravdu skoro na všechno) a vybrali jsme výlet do údolí Malta. Je to opravdu nádherné místo, které by stálo i za samostatnou dovolenou. Nachází se mezi krásnými vysokými horami a najdete tu spoustu zajímavých aktivit pro děti i dospělé.

Jako první jsme zamířili do Wasserspielepark Fallbach/Maltatal, což je naprosto úžasné, obrovské dětské hřiště vedle krásného 200 metrového vodopádu. Ke hřišti i vodopádu se vchází přes pokladnu, a s Korutanskou kartou tu máte slevu 30 %. Děti do tří let mají vstup zdarma. 

Na hřišti najdete klasické herní prvky, na které jsme z Česka zvyklí, ale co Štěpánku (a samozřejmě i mě) zajímalo daleko víc, byly vodní prvky. Vodní hřiště je rozděleno do několika sekcí a najdete tu snad všechno, co si lze s vodou pro děti představit. Největší úspěch u našeho prcka sklidilo otevírání a zavírání hrází úplně na vršku hřiště.

Další super zábavou byla dlouhá kuličkodráha, ke které jsme si za 2 eura koupili dřevěnou kuličku. O Rakousku je všeobecně známo, že dřevěné kuličkodráhy potkáte na různých místech, takže jsem tušila, že ji během dovolené ještě několikrát využijeme – pokud ji teda neztratíme (spoiler: neztratili 😄).

Na hřišti jsme strávili skoro tři hodiny a věřím, že bychom tam zvládli být i déle, aniž bychom se začali nudit. Před odchodem jsme se ještě šli podívat na vyhlídku k vodopádu, kde nás příjemně ochladila dopadající vodní tříšť. Úžasné místo. Kolem vodopádu vede i ferrata, na které zrovna byli asi dva nebo tři lidé, které jsme se chvíli snažili pozorovat. 

Pak jsme pokračovali na výlet k oslí farmě Eselpark, kde mají snad 80 oslíků různých plemen a velikostí, ale také velbloudy, kozy, lamy, pávy a další zvířata. I zde máte s Korutanskou kartou menší slevu. Tato oslí farma stojí za návštěvu především proto, že můžete jít přímo do výběhu mezi osly a kozy. U vstupu je krabice plná kartáčů, kterými můžete zvířata česat (čistit).

Nebyla jsem si úplně jistá, jestli to Štěpánku bude bavit – přece jen je to dítě, které mezi zvířátky víceméně vyrůstá – ale jak se ukázalo, byla to opět trefa do černého. Mrně si vybralo nejvíc zanedbaného oslíka a rozhodlo se, že ho zbaví veškeré staré srsti. A tak čistila a čistila. Oslík se při tom spokojeně pásl.

Já jsem si zase jako zábavu našla kozu s dlouhou srstí, která nebyla o moc kratší než moje vlasy, a zkoušela jsem jí zaplétat copánky. O velkou podívanou pro nás dospělé se postaral "stroj na sbírání bobků". Vypadalo to trochu jako golfový vozík, kterému někdo dozadu přidal lopatu na bobky. Paní s vozíkem mezi oslíky projížděla závratnou rychlostí. Zvířata byla na vozík tak zvyklá, že se ani nepohnula, když kolem nich profrčel.

Jediné, co není dovoleno, je zvířátka krmit, což je pochopitelné. Kdyby nás Kuba nezačal pomalu nahánět do auta, že už je čas jet, klidně bychom tam vydrželi další hodinu. 

V autě Štěpánka do minuty usnula a nevzbudila se ani ve chvíli, kdy jsem ji přenášela z auta do postele. Než se pořádně vyspala, uvařila jsem rychlý, pozdní oběd a dali jsme se trochu dohromady. Sotva mrně otevřelo oči, už hlásilo, že jedeme k jezeru. Oběd prý sní až na pláži a ještě se tvářila, že ji zdržujeme.

Jezero bylo od ubytování ani ne 1,5 km, a abychom cestu zvládli co nejrychleji, Štěpánka jela na odrážedle – často jsme za ní doslova museli běhat. U jezera jsme našli fajn pláž, vedle nějaké restaurace, kde byl mírný vstup do vody a písek, kde si prcek mohl hrát.

Odkaz na hřiště s vodopádem: 

https://www.erlebnispark-fallbach.at/

Odkaz na oslí farmu:

https://www.eselpark.at/

Další pěkný výlet v údolí, který jsme ale nestihli je k nejvyšší přehradní hrázi v Rakousku:

https://www.kaernten.at/sehenswertes/ausflugsziele-mit-qualitaetszertifikat/malta-hochalmstrasse/